Leden 2014

Tak prostě jsem sledovala své rty, stává se.

6. ledna 2014 v 21:30 | Confidentia |  Bios

Musím se učit. Taky na tom už trochu pracuju. Přece jen bych nechtěla propadnout podruhý, to by mě asi omyli.
Každopádně to možná znáte, možná ne, ale já když se mám učit, baví mě najednou tolik věcí, najednou se najde tolik věcí, které prostě MUSÍM udělat.
Třeba jsem si po dlouhé době MUSELA vytrhat obočí.
Třeba jsem si udělala tři hrníčky kafe.
Třeba jsem si umyla vlasy pro jistotu podruhý.
Třeba jsem si přečetla kolem dvaceti stránek knížky.
Třeba jsem napsala své moudré věty.
A taky jsem si třeba tak sledovala rty, že jsem zjistila, že mám pihu na spodním rtu!
A taky jsem zjistila, že můj králík Ndimsí rád žere.. no prostě všechno. Hodně si oblíbil mojí učebnici na němčinu a já ho s radostí nechávám žrát ten hnusný jazyk. Potom se mi ale taky pustil do knížky, a to jsem myslela, že ho dám na pekáč. Učebnici, oukej, knihy, tak to ne, kamaráde.
A to je asi tak nějak vše. Musím jít, jsem unavená a zítra vstávám v pět. Opět.
A jsem taky trochu smutná, ale to je jedno, dělejte jako, že jste to prostě nečetli.
Mějte se a přežijte, třeba.